Seberozvoj a péče o svůj duševní progres je dnes velmi trendy a diskutované téma. Ne vždy však skutečně dokážeme správně uchopit tuto problematiku, a ne pokaždé jasně víme, co si pod tím představit. Je důležité na úvod vyjasnit, že seberozvoj je proces. Nejedná se o ohraničenou událost, která začala před rokem a skončila včera večer, protože jsme si správně vybrali, co chceme v životě dělat. Seberozvoj je proces, který bohužel nikdy nekončí. Má různé fáze, etapy a někdy může být dost zásadní, protože např. učiníme důležité rozhodnutí, které ovlivní celý náš budoucí život. A jindy třeba ani nevíme, že jsme se změnili, protože žijeme svůj život, bereme věci tak, jak přicházejí a najednou se nestačíme divit, k čemu jsme došli a co jsme dokázali.
Je důležité na sobě pracovat nejen po stránce výkonu. Podstatné je, vědět o tom, že naše JÁ se pořád posouvá, pořád se mění a vždycky je za co se ocenit. Buďme proto k sobě méně skeptičtí a dejme sami sobě dostatek času pro to, abychom se mohli rozvíjet do dalších etap svého JÁ. A zároveň se neberme moc vážně. Čas je mocný nástroj, a ne vše se dá uspěchat. To, že v některém bodě nejsme dnes, neznamená, že tam nebudeme za měsíc.
Jak poznáme, že se rozvíjíme tím správným směrem? (Popř. na čem můžeme zapracovat, když nevíme, co se sebou?)
1. Umíme požádat o to, co si přejeme.
2. Umíme sami sobě odpouštět rychleji než dříve.
3. Už sami sebe netrestáme na všechno, co uděláme špatně.
4. Jsme méně kritičtí k ostatním.
5. Trávíme méně času zabývání se věcmi, které pro nás nemají žádný smysl.
6. Jsme méně kritičtí sami k sobě.
7. Posloucháme druhé lidi se snahou jim opravdu porozumět.
8. Říkáme lidem věci, které bychom jim nikdy dříve nebyli schopni říci.
9. Pečujeme o ty vztahy, které nám přinášejí radost do života.
10. Jasně se vyjadřujeme o tom, jak nám zrovna je a jak se cítíme.
11. Netrváme na tom, aby všechno kolem nás bylo dokonalé.