O marihuaně se nejčastěji hovoří v souvislosti s úlevou od bolesti a navození příjemných euforických stavů. Její užívání bylo známo především v době přelomu 50. a 60. let, kdy vrcholilo období protestů proti válečným konfliktům v Koreji a ve Vietnamu. Tato lehká droga se využívala poměrně často, vojákům ve vietnamské džungli pomáhala překonat těžké období a leckdy i přežít.
Dnes se opět vrací do kurzu, zároveň s tím je na toto téma financována řada výzkumných projektů s cílem zjistit skutečné efekty působení na lidský organismus. Tím nejpodstatnějším je léčení a pomoc při bolestivých stavech, ať už jsou vyvolané jakoukoli příčinou.
Bolest je vždy signálem organismu na nějaký vyvolaný podnět – příčinu, která člověka upozorňuje na důsledky nesprávného počínání. Nemoc nebo úraz – vždy je způsobena z nějaké příčiny a tu je třeba hledat a odstranit, aby se již nemusela opakovat. Mnozí lidé tak nechápou zjevný smysl bolesti a namísto práce na sobě hledají úlevu v podpůrných prostředcích a očekávají, že lékař jejich problém vyřeší.
Jak působí léčebný efekt výtažku z konopí
Jestliže se příčinu snažíme odhalit, jsme na správné cestě. Můžeme si ovšem vypomoci látkami, které od bolesti uleví, a zde se můžeme dostat do bludného kruhu. Mnoho preparátů z lékáren je obestřeno vedlejšími účinky, a proto se mnozí snaží nalézt vhodné řešení přírodními prostředky. Jedním z nich mohou být i seman marihuany.
O jeho léčivé síle je přesvědčena řada odborníků, někteří se v nedávné době věnovali experimentům, které prokázaly zajímavé skutečnosti. Zjistilo se, že méně někdy znamená více, tedy že příliš vysoké dávky účinných látek THC naopak bolestivé stavy zhoršují. Výsledky výzkumu publikovaného v roce 2007 přinesl test několika dobrovolníků, kterým byla pod kůži aplikována látka vyvolávající bolest, obsažená v chilli papričkách – kapsaicin. Každý z dobrovolníků pak kouřil „joint“ o různém obsahu aktivní THC. Do půl hodiny se dostavila výrazná úleva od bolesti pouze u středně silného až mírného obsahu aktivní látky, zatímco silné jointy způsobily zhoršení bolesti anebo v lepším případě téměř neznatelné zlepšení.
Výzkum tedy potvrdil, že nelze standardizovat léčebné účinky podle množství účinné látky, ale je třeba postupovat individuálně a pro každý případ určit optimální dávku. Neplatí zde tedy matematický zákon přímé úměrnosti.